Paris, Lyon, France...

26. dubna 2009 v 19:18 | Símmmaa
Pohodička, pohoda

Nikoho nepokadil holub (docela pokrok od minula), všichni dostávali najíst, Charlottka a její bráchové jsou nejlepší a už se nemůžu dočkat až přijedou sem anebo já k nim! Bomba! (Na fakt, že nemam radit jisté Pani Pani s velkým Pé, protože od toho tam nejsem, jsem už skoro zapomněla)

Momentálně jsem nechala básnický střevo před svojí televizí, tak se nezlobte...




P.S. Více fotek na Facebooku
 

When the people have a good time

26. dubna 2009 v 19:02 | Símmmaa
Tak zase jednou měli pražské děti prázdniny. Tentokráte ty Velikonoční. Pro všechny jistě byly veselé a příjemné, ale pro nás byly hlavně pohodové. Proč? Protože jsme vyrazili na prohlídku do botanické zahrady a skleníku. Motýli byli nádherní, kytičky překrásný, ale nic mě nenadchlo tak, jako vidět zápasící Cucku s Honzou. Opravdu k popukání, dokud jsem neprávem nebyla pošlapaná bráchou a zlitá Cuckou. Honzík se smál Cucance, že chodí bosa tam, kde čůraj psi, bezdomovci a kálej ptáci a Cucka se smála Honzíkovi, že v pětadvaceti stupňěch nad nulou chodí zabalenej v mikině. Kdyby v tu chvíli měli ty dva lyže, opětovně by se snažili shodit a vyzout. Prostě balada... Já jsem naproti tomu nemohla dělat nic jinýho než fotit, smát se a sušit se... (cucka místo Honzy polila samozřejmě koho, že jo)

A kdo by si snad myslel, že je řeč o předškolních díťátkách, musím vás vyvést z omylu -

Cucka: 17 let a 3 měsíce
Honza: 15 let a 10 měsíců
























Už zase hory

9. února 2009 v 16:42 | Símmmaa
Jupí! Jako každý rok jsme i letos vyrazili do Alp, užívat si sluníčka a tentokrát i Itálie. A udělala jsem tu nejlepší věc, jakou jsem udělat mohla. Vzala jsem s sebou Cucku!!! Byla tak dokonalá (celej tejden jsme na ni koukali s otevřenou pusou, lyžuje jak Bůh a všichni 3 puberťáci, co tam s námi byli se do ní zamilovali)
Snažili jsme si to užívat, jak nejvíc to šlo (musim říct, že někdy jsem se hodně přemáhala, na neupravenejch sjezdovkách nejezdim jak olimpijský závodník). Jeden den jsem bohužel, přes veškerou možnou i nemožnou nelibost, onemocněla a musela jsem zůstat zavřená na chatě, odříznutá od světa štěkajícími psy, funícími poníky a pěti tunami sněhu. Když to ale shrnu, tak se mi to letos líbilo skoro nejvíc (díky, Cucko, díky!). Sranda byla a všichni jsme živí a zdraví. Prostě idylka (když nepočítám tu PŘÍŠERNOU cestu domů, kdy jsme ráno dvě a půl hodiny vyhrabovali auto, pak nám cestu zavalila lavina, tunel nám zavřeli a zastavili nás carabinieri...ale nic nemůže být dokonalé.










 


Jak jsme s Martou prknily

12. ledna 2009 v 18:07 | Símmmaa
Jupí!
Už je to tady! Vyrazily jsme s Martičkou na hory a pořádně jsme se odrovnaly na prknech. Já osobně mám asi tak biliardu modřin, nemůžu hejbat rukama (o nohou vůbec nemluvim), zablokovala jsem si krk a nechápu proč tortura nezahrnovala taky jízdu na pomě.
Nicméně jsme živý (což je hlavní, že) a já konečně pořádně natrénovala oba oblouky.
No že nám to sluší...?

Nejistota před pomou:


Když nás síly opustily:


Velký snowboarďáci:


Nástrahy pomy:



Velký focení při odpočinku:





Jen se hodně posilnit...glo glo glo


Pořádně se ukázat, ještě než budem mokrý a strhaný...




Aktualizace: Pro větší podrobnosti viz. www.bitchez.blog.cz

P.S. Nikdy nejezděte po neupravenejch tratích...Nechte si poradit, vážně! Neumíte si představit co dovedou krtince...

Jak jde čas...

6. ledna 2009 v 14:11 | Símmmaa
Takže...považuji za svou povinnost sem opět přispět nějakým zvlášť nudným a rozvláčným článkem na téma: já

Co jsem dělala v poslední době?

Nic moc...Vánoce byly krásný, mám nádherný nový snowboard (fakt je kráásnej) a ještě nádhernější malinkatej notebook. Jinak se musím pochlubit, že jsem ani jednou neshodila stromeček, nepodlápila koberec ani jednou nepokecala vánoční ubrus (což považuji za jeden ze svých největších úspěchů).

Na sv. Štěpána jsem hrdě vyšla vstříc svahu, který se na mě nebetyčně vytahoval. Byla jsem tak statečná a možná ještě statečnější než jsem kdy na svahu byla. Vyjela jsem čelíc všem pádům, nalomenejm zápěstím, modravejm kolenům a po třech dnech musím říct, že mě to vážně chytlo. Dokonce umim jezdit i na pomě!! (Sice jsem se ještě nepokoušela rozjet bez pomoci mého velice, velice trpělivého instruktora, ale co se dá dělat).





Přímo na naší chalupě nebyl vůbec žádnej sníh, takže jsem se místo vyčerpávajícího sáňkování a bobování musela oddat babiččinu cukroví a dobrotám, čehož si určitě všichni co mě po prázdninách spatřili všimli. Musím ale přiznat, že domů jsem se vracela nadšená.
Doma jsem se potom pouze utápěla v melancholii a netěšila se do školy. Nemůžu se dočkat dalších hor s Martičkou (teda jestli na ně vůbec dojde, jelikož nám dneska ráno rozmlátili a vykradli auto) a s Cuckou (Itálie, jupííí!!!)

Dochází mi inspirace, další v článek v nedohlednu!!!

Stmívání

12. prosince 2008 v 18:44 | Símmmaa
Další akce se třídou? Omyl. Původně to tak bylo plánovaný, ale přišla jsem jenom já a Martina. Vstoupili jsme do kina s pocitem odstrčenců, ale se začátkem filmu to bylo to poslední, na co jsme mysleli. Takže pro ty, kteří ze záhadných důvodů nemohli/nechtěli přijít..

Stmívání
Už od začátku jsem tušila, že nudit se rozhodně nebudu (vidouc nadšenou Martinu, která se s úsměvem na tváři těšila na ten zázračnej, tentokrát barevnej film...že jo?) Obsah poněkud nekomplikovaný (i my bychom něco takovýho pravděpodobně dokázali stvořit - dívčina se přestěhuje, potká tam úžasnýho kluka o kterým se brzo doví, že je upír a zamiluje se do něj), nicméně provedení bylo kráásnéé. Musím říct, že mám vážně velkou chuť jít si koupit celou literární trilogii, ale odolám a budu si ji přát k Vánocům..) Nicméňě...celkový dojem = paráda!












Srazík v centru

1. prosince 2008 v 20:54 | Símmmaa

Neděle byl supr den..a nejen pro to, že dávali Saxánu a Harryho Pottera.
Na poslední chvíli (fakt spontánně, bylo to hustý) jsme si dali sraz na Václaváku pod koněm (lidi se nevím proč domnívali, že budu slavit svoje narozky, ale miluju je všechny, za to že si na ně vůbec vzpomněli) Marta a Áďa mě odzbrojili fakt supr dárkama (tímto vám holky ještě jednou moc děkuji!!). Po hromadněm focení (to mi připomíná - Dejte ty fotky na rejče prosím!) jsme se hromadně přesunuli na Staromák (minouc dva vánoční stromečky, divnej betlém, pána, co rozdával letáky a další hromady lidí). Na staromáku byly milióny lidí, ale nic mi nezabránilo jít ke stromečku a přát si svoje vánoční přání. Myslim, že jsem trochu trápila ostatní, ale protože mě mají tak rádi, tak to kvůli mně vytrpěli. Chtěli jsme se jít zahřát do kavárny, a když jsme jí po mrazivé půlhodině konečně vypátrali, bylo tam tolik lidí, že by jsme stěží hledali stůl pro dva (natož pro šest). Skončili jsme naproti v hospodě/kavárně. Pobavili jsme se, opět jsme se vyfotili a měli se dobře. Rozpouštělo se nám to (alespoň z mý strany) těžko.

P.S. Další fotky přiložím, až je seženu!!













Dokonalost sama

14. listopadu 2008 v 18:34 | Símmmaa
Miluju chvilky, když se stane něco úžasnýho. Když jsem zrovna ráda, že jsem ve škole (a je jedno jestli zrovna budem psát test z matiky). Ten den mi nemohl nikdo zvednout náladu víc, než moje třída. Aspoň skupina na hudebku...tímto všem na oficiální úrovni děkuji, že jsme si mohli pustit Fantoma Opery, jeden z nejkrásnějších filmů (možná i nejkrásnější) na světě. Sedím teď u sebe v pokoji a posluchám všechny písně dokola a dokola a zpívám hlasitě spolu s nima. Je to úžasnej pocit, a ten, kdo tento film ještě neviděl, přichází OPRAVDU o hodně (skoro stejnej hřích jako nikdy si nepřečíst Harryho Pottera).
Pro doladění opravdu nevšedního školního zážitku tu mám ještě pár fotek









Světlé stránky života

30. října 2008 v 20:12 | Símmmaa
Víte, někdy jsem vážně bez nálady, je mi líto všech promarněnejch věcí v mym životě. Utápim se v nostalgii a ve steretypech.

A když se situace zdá být vážně kritická, přijde ten blesk. Ten nádherný a poetický blesk, který mě nikdy neomrzí a který budu vždycky vítat s otevřenou náručí. Je to něco, co mě vždy utvrdí v tom, že svět má i světlé stránky života a není nutně se jenom trápit.

Pokud vám není jasné, o čem právě mluvím, zde je následující odkaz.
Pochopíte.

Nádherná kvalita (bez titulek):


Horší kvalita (titulky):


Brigáda!!

29. října 2008 v 16:35 | Símmmaa
Tak a je to definitivní. Jsem oficiálně zapsaná jako zaměstnanec agentury Hermés. Obor - lektorka italského jazyka. Navíc mě příjímal tak nááádhernej kluk, že skoro nevim co mi všechno dal podepsat, protože jsem od něj nemohla odtrhnout oči.
Dokonalej den...

Kam dál